Dny otevřených dveří 8. 11. 2023 od 8 do 17 hodin a 17. 1. 2024 od 8 do 17 hodin. Po domluvě lze školu navštívit kdykoliv.
image
Drobečková navigace

Úvod > Pro studenty > Klasifikační řád

Klasifikační řád

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

I. Úvodní ustanovení

Hodnocení a klasifikace žáků je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu s platnými školskými předpisy.

Při výchově a vzdělávání se uplatňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se využívá při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech. Celková klasifikace žáka v jednotlivých předmětech se uskutečňuje na konci 1. a 2. pololetí školního roku.

Prospěch žáků se stanoví v souladu s následujícími pravidly hodnocení a klasifikace žáků.

II. Hodnocení a klasifikace chování

Klasifikace chování se uskutečňuje vždy až na konci pololetí školního roku. Stupeň klasifikace chování žáka navrhuje třídní učitel k projednání na pedagogické radě, zohledňuje přitom doporučení ostatních vyučujících. Ve sporných případech rozhoduje ředitelka školy.

Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

  • Stupeň 1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje zásady slušného chování a ustanovení školního řádu. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

  • Stupeň 2 – uspokojivé (6 – 10 zápisů v TK, 5 – 15 neomluvených hodin)

Chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a ustanoveními školního řádu. Žák se opakovaně dopouští méně závažných přestupků nebo se dopustí závažnějšího přestupku, kterým ohrožuje výchovné působení školy nebo zdraví či bezpečnost jiných osob.

  • Stupeň 3 – neuspokojivé (11 a více zápisů v TK, 16 – 30 neomluvených hodin)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování a ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil velmi závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští závažných přestupků, kterými vážně ohrožuje výchovné působení školy nebo zdraví či bezpečnost jiných osob. Svým chováním negativně ovlivňuje výchovně vzdělávací působení školy.

Výchovná opatření:

  • Pochvaly a jiná ocenění

Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit pochvalu za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci.

Ústní nebo písemná pochvala je udělována žákovi před kolektivem třídy třídním učitelem nebo ředitelkou školy. Písemná pochvala se uděluje formou zápisu na zvláštním formuláři školy. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.

  • Kázeňská opatření

Kázeňská opatření se ukládají za závažné nebo opakované porušení školního řádu, a to bezprostředně po jeho zjištění a podle závažnosti:

  • napomenutí třídního učitele (drobné přestupky, 2 zápisy v TK, 1 neomluvená hodina)
  • důtka třídního učitele (3 zápisy v TK, 2 neomluvené hodiny)
  • důtka ředitelky školy (závažný přestupek proti ŠŘ, 4 - 5 zápisů v TK, 3 - 4 neomluvené hodiny)
  • podmíněné vyloučení ze studia (závažný nebo opakovaný přestupek proti ŠŘ)
  • vyloučení ze studia (závažný nebo opakovaný přestupek proti ŠŘ)

Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy. Při udělení důtky oznámí ředitelka školy nebo třídní učitel důvody udělení kázeňského opatření písemně prokazatelným způsobem zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka.

Podmíněné vyloučení ze studia může žákovi udělit ředitelka školy v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení je stanovena zkušební lhůta, a to nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku. Dopustí-li se žák ve zkušební době dalšího zaviněného porušení školního řádu, může být ze studia vyloučen.

U žáků, kteří mají opakovaně přestupky stále stejného charakteru, lze postup urychlit a některá opatření vynechat.

Při závažném kázeňském přestupku svolá ředitelka školy výchovnou komisi, které se zúčastní zákonný zástupce žáka, nebo zletilý žák, třídní učitel, výchovná poradkyně, případně další učitel a ředitelka školy. O průběhu jednání a jeho závěrech provede výchovná poradkyně zápis, který zúčastněné osoby podepíší.

III. Hodnocení a klasifikace prospěchu

Vyučující na začátku každého klasifikačního období seznámí žáky s pravidly a podmínkami klasifikace.

Žáci jsou hodnoceni na základě průběžné klasifikace.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka a analýzou výsledků jeho činnosti,
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, závěrečné) a didaktickými testy

Učitel je povinen vést průkaznou evidenci o klasifikaci žáka. Při případné kontrole musí být na jejím základě schopen odůvodnit klasifikaci.

Učitel oznamuje žákům výsledek každé klasifikace – po ústním zkoušení okamžitě, hodnocení písemného zkoušení do 14 dnů od napsání písemné práce. Vyučující seznámí žáky s bodovým hodnocením práce. Při hodnocení ústních a praktických zkoušek dbá vyučující o to, aby pokud možno sebehodnocení žáka předcházelo vnějšímu hodnocení (pedagogem, skupinou, jiným žákem) a bylo s tímto hodnocením konfrontováno. 

Písemné a grafické práce vyučující uschovávají po celé klasifikační období.

Zkoušení a kontrolní práce rozvrhne učitel rovnoměrně na celé klasifikační období.

O termínu čtvrtletní a pololetní písemné zkoušky vyučující informuje žáky minimálně týden předem. Plánovanou práci zapíše do třídní knihy. V jednom dni mohou psát žáci pouze jednu práci tohoto typu.

Učitel dbá na přiměřený počet hodnocení, který závisí na počtu hodin příslušného předmětu a na povaze předmětu. Využívá různé formy hodnocení.

Učitelé dodržují zásady pedagogického taktu.

Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, určí stupeň prospěchu žáka po vzájemné dohodě.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci klasifikačního období se stupeň prospěchu nemusí stanovit na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

Bezprostředně před ukončením klasifikačního období je žák vyučujícím seznámen s hodnocením svých výsledků v příslušném předmětu.

Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka i způsobu získávání podkladů.

 

1) Klasifikace žáků

Aby mohl být žák za příslušné pololetí hodnocen, musí jeho docházka na výuku daného předmětu činit minimálně 70 % (u tělesné výchovy 50 %). Do absence se započítává veškerá neúčast (nemoc, omluvená absence, neomluvená absence).

V případě, že je docházka nižší než 70 % (TEV 50 %), stanoví vyučující příslušného předmětu minimálně 1 termín pro doplnění klasifikace a veřejně jej vyhlásí, aby žák splnil podmínky klasifikace stanovené vyučujícím na začátku každého pololetí. Doplnění klasifikace musí proběhnout nejpozději 2 pracovní dny před uzavřením klasifikace za příslušné pololetí. Pokud se žák ve stanoveném termínu nedostaví k doplnění klasifikace, je hodnocen známkou nedostatečně (výjimkou je pouze včasná omluva z důvodu nemoci, doložená lékařským potvrzením). Je v zájmu žáka, aby se sám zajímal, zda má své studijní záležitosti v pořádku.

Žáci, kteří mají ve 2. pololetí docházku pod 50 %, jsou přezkušováni až na konci srpna.

Studijní výsledky žáků zaostávajících ve studiu se projednávají zpravidla na čtvrtletních pedagogických radách (listopad a duben) a jsou dány prokazatelně a neprodleně na vědomí zákonnému zástupci žáka na třídních schůzkách prostřednictvím třídního učitele. V mimořádném případě se zaostávání žáka projednává i mimo termín pedagogické rady za přítomnosti ředitelky školy a třídního učitele, popř. výchovné poradkyně a zákonného zástupce žáka.

Klasifikace zahrnuje:

  • stupeň osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učivo,
  • schopnost samostatného úsudku,
  • schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností,
  • samostatnost a aktivitu při řešení úkolů,
  • soustavnost a svědomitost v práci,
  • úroveň vyjadřování,
  • aktivní přístup k výuce.

Stupně hodnocení

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Stupeň 1 – výborný

Stupeň 2 – chvalitebný

Stupeň 3 – dobrý

Stupeň 4 – dostatečný

Stupeň 5 – nedostatečný

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:

  1. a) předměty s převahou teoretického zaměření a praktických činností
  2. b) předměty s převahou výchovného působení

Předměty s převahou teoretického zaměření a praktických činností

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

Předměty s převahou výchovného působení

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním  a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

 

2) Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující musí respektovat doporučení psychologických vyšetření žáků. Volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.

 

3) Celkové hodnocení žáka

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

  • Prospěl/a/ s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré,
  • Prospěl/a/, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm
    5 - nedostatečný,
  • Neprospěl/a/, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm
    5 – nedostatečný,
  • Nehodnocen/a/, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

 

4) Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem.

Pokud žák na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, může mu na jeho písemnou žádost ředitelka školy povolit opakování ročníku. K žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření jeho zákonného zástupce.

 

5) Dokumentace o hodnocení a klasifikaci žáků

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 1 den před jednáním pedagogické rady, zapíší vyučující příslušných vyučovacích předmětů výsledky celkové klasifikace do systému.

Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.

Jestliže ředitelka školy povolí žákovi náhradní termín klasifikace, zapíše třídní učitel do poznámky katalogového listu žáka v třídním výkazu povolenou lhůtu ukončení klasifikace. Výslednou známku zapíše třídní učitel tamtéž. Datum vydání vysvědčení je dáno dnem ukončení klasifikace.

Jestliže žák koná komisionální zkoušku, zajistí předseda zkušební komise zápis o zkoušce v protokolu, který je součástí žákovy dokumentace. Třídní učitel zapíše do katalogového listu žáka v třídním výkazu datum zkoušky a známku. V případě, že žák koná více jak jednu zkoušku, bude mu vydáno vysvědčení po vykonání poslední zkoušky s datem jejího konání.

Pokud žák koná dodatečnou nebo opravnou zkoušku, je mu vydán na konci druhého pololetí výpis z vysvědčení. Vysvědčení mu bude vydáno po vykonání zkoušky. V případě, že koná více jak jednu zkoušku, bude mu vydáno vysvědčení po vykonání poslední zkoušky.

Třídní učitel zaznamenává v třídním výkazu udělení výchovných opatření, uvolnění žáka z vyučování některého předmětu, přerušení studia, přestup na jiný obor /školu/, individuální plán studia apod. V zápisu uvede datum a jednací číslo rozhodnutí ředitelky školy.

 

6) Neuzavření klasifikace

Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen/a/“.

Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn/a/“.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, je za první pololetí nehodnocen. V tomto případě budou výsledky jeho vzdělávání hodnoceny na konci druhého pololetí v rozsahu učiva stanoveného učebním plánem za celý školní rok.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

 

7) Opravné zkoušky

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.

 

8) Pochybnosti o správnosti klasifikace

Má-li žák (jeho zákonný zástupce) pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. Žák může být v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.

 

9) Komisionální zkouška

Komisionální zkoušku koná žák, pokud

  • koná opravnou zkoušku,
  • má pochybnosti o správnosti hodnocení na konci pololetí

Termín konání komisionální zkoušky, složení komise, vyrozumění žáka (zákonného zástupce nezletilého žáka) o výsledcích zkoušky zajistí prokazatelným způsobem ředitelka školy ve spolupráci s třídním učitelem.

Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jí pověřený učitel, zkoušejícím je učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedícím učitel, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

 

10) Individuální vzdělávací plán

V případě vážných zdravotních problémů či jiných vážných důvodů může zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka požádat ředitelku školy o studium podle individuálního vzdělávacího plánu. Pokud ředitelka školy individuální vzdělávací plán povolí, seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle IVP. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelkou školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.

 

Platí od 1. září 2023

 

Mgr. Jana Novotná

ředitelka školy

Klasifikační řád schválen školskou radou dne 30. 8. 2023