Maturitní ples 2006

27.2.2006

MATURITNÍ PLES - LUCERNA MUSIC BAR

Poslední únorové pondělí tohoto roku symbolizovalo pro letošní maturanty i ostatní studenty a zaměstnance školy maturitní ples. Již jedenácté pokračování této slavnostní události, oslavující dovršení středoškolského vzdělání studentů maturitního ročníku, se konalo opět v útulném a přehledném Lucerna Music baru na Václavském náměstí.

Začátek byl naplánován na osmou hodinu večerní a je nutno s obdivem podotknout, že tento čas byl dodržen. Ples zahájila módní přehlídka plesových šatů studentek oboru oděvnictví, kde jsme měli příležitost přesvědčit se o schopnostech, a s troškou nadsázky i umění, jakému se oděvnice během čtyřletého studia naučily. Než jsme se nadáli, modelky se odebraly připravovat se na slavnostní výstup a pódium obsadili tanečníci stepu. Rytmické klepání navnadilo čerstvě příchozí, nervózní a zvědavé rodičovstvo a plesová show mohla začít.

Po působivém vystoupení už šlo do tuhého, to když se maturanti připravovali k nástupu a v dosud přehledném sálu nastal mumraj pobíhajících postaviček, hledajících spolužáky, kteří se samou nedočkavostí a nejistotou zapomněli u baru se skleničkou v ruce, nebo se tam možná úmyslně připravovali na to, že tentokráte jsou to opravdu oni, kdo je středem pozornosti. Na paní profesorku třídní přicházely mdloby, když už to téměř vypadalo, že se snad nástup konat nebude, už proto, že byl nejprve o pár minut právě pro neúplnost studentů odložen, ale nakonec všechno dobře dopadlo a všichni maturanti za tlumeného světla svíček úspěšně dorazili k šerpování.

Následoval srdceryvný projev paní ředitelky, při němž nám, maturantům, nebo alespoň některým, běhal mráz po zádech, a když už byla hustota atmosféry v sále neúnosná, čerstvý vzduch do prostoru i našich plic vpravil taktéž srdceryvný, avšak velmi příhodný a odvážný projev našich spolužáků Cílka a Součka, plný ironie, vtipu a nadsázky.

Poté už došlo k samotnému šerpování. Jeho průběh, doprovázený dojemným hudebním doprovodem, byl téměř hladký, a po několika prvních pokusech již všichni pochopili, kterou ruku kam zvednout a jak si správně stoupnout, aby stužkování paní profesorce Novákové co možná nejvíc usnadnili. Jakmile šerpování skončilo, maturanti mohli konečně poprvé legálně požít alkohol během akce organizované školou a po prvních hltech sektu byli již uvolněni a připraveni k předvádění svých nejlepších grimas a výrazů na plesové fotografie.

Posledním plánovaným a tradičním prvkem maturitního plesu, kdy se konečně hlavní role přesunula ze studentů na rodiče, bylo inkasování finanční podpory od diváků do plachty. Rodiče házeli co mohli a rozvášnění studenti na oplátku vířili plachtou jak mohli, následkem čehož sice většina peněz skončila na zemi, pod stoly a v podlaze sálu, ale vzhledem k vzduchové a emocionální vlně, kterou tím maturanti vyvolali, to bylo vlastně jedno. Co se dalo, se posbíralo a nakonec byli všichni spokojeni (včetně těch, jimž se mince dostaly kupříkladu až do výstřihu...nakonec, prachy jsou prachy).

A orchestr hrál a parket se zaplňoval, teplota v sále stoupala a obsah sklenic a lahví klesal a následkem toho se na parketu objevovaly stále komplikovanější a netradičnější taneční kreace. Atmosféra stále gradovala, ačkoliv už se to zdálo téměř neuvěřitelné, a kdo měl dvě nohy, na parketu se alespoň párkrát zatočil.

Vrcholem celé taškařice bylo půlnoční překvapení, servírované pro jistotu už v jedenáct hodin, jehož hlavními aktéry byla paní ředitelka Novotná, pan profesor Pešice a již opěvovaní studenti Cílek a Souček, tentokrát v dámském a velmi odvážném oděvu. Všichni společně nám ukázali, jak to chodí v Moulin Rouge. Nutno dodat, že dámské sexy prádlo v podání maturantek – oděvnic a dvou kluků sklidilo famózní úspěch, stejně jako nic netušící paní ředitelka a la mamá.

Maturitní ples pomalu finišoval, parkety praskaly pod salvou roztančených studentů, profesorů, rodičů i prarodičů a královskou zábavu potvrdili i členové orchestru.

Obrovský dík nás maturantů patří všem, kteří přiložili ruku k tomuto neuvěřitelnému dílu. Děkujeme našim rodičům a jejich rodičům za neutuchající elán při dovádění na parketu, děkujeme orchestru za množství energie a krásných písní, které si pro nás připravil a budoucím maturantům se špetkou škodolibosti přejeme, aby byl jejich maturitní ples jen o málo horší než ten náš.